Města to z pohledu kybernetické bezpečnosti nemají snadné. Zajištění kyberzabezpečení napříč všemi městskými úřady, funkcemi a systémy bylo vždy náročné. Při vylepšování městské infrastruktury navíc dochází ke stále většímu propojování jejích částí a začleňování milionů dalších zařízení a senzorů. Tím se stává mnohem zranitelnější.

Města se neustále vyvíjejí a čelí novým výzvám. Prioritami přesto zůstávají veřejná bezpečnost, městská mobilita a monitorování dopadu lidské činnosti na životní prostředí. Nové technologie a internet věcí pomáhají městům efektivně využívat stávajících zdrojů a zlepšovat celkovou správu města. Jaký dopad budou mít nové technologie na fungování měst?

Prvotním a elementárním požadavkem na chytré město je, aby bylo bezpečné pro své obyvatele. Typickým příkladem inteligentního městského videodohledu je například automatické upozorňování na události v záběru – podezřelý shluk lidí na místě známém distribucí drog, situace, kdy opilí mladíci vlezou do městské kašny, nebo osoba dlouho postávající před zdí, na níž se často „podepisují“ sprejeři.

Existuje mnoho různých způsobů, jak odpovědět na otázku co je chytré město, protože existuje mnoho potenciálních faktorů, díky nimž můžeme město považovat za „chytré“. Neexistuje však všeobecně přijímaná definice chytrého města – v jednotlivých městech a zemích se liší podle úrovně jejich rozvoje, ochoty ke změnám a reformám, dostupných zdrojů a ambicí obyvatel.

Umělá inteligence ve spojení s kamerovými systémy vyvolává očekávání a zároveň obavy. Co k tomu lze říci v roce 2020? Že AI může ve videodohledu sloužit jako výborný nástroj, není však univerzálním východiskem. A že budoucnost je ve specifických případech použití. Obzvláště to platí pro využití AI v chytrých městech.