Jaká je budoucnost chytrých měst?

Marek Pavlica

Města se neustále vyvíjejí a čelí novým výzvám. Prioritami přesto zůstávají veřejná bezpečnost, městská mobilita a monitorování dopadu lidské činnosti na životní prostředí. Nové technologie a internet věcí pomáhají městům efektivně využívat stávajících zdrojů a zlepšovat celkovou správu města. Jaký dopad budou mít nové technologie na fungování měst?

Sběr a ochrana dat jdou ruku v ruce

Těžištěm každého městského systému jsou, podobně jako ve většině odvětví, data. Na základě nich lze například plánovat novou (nebo optimalizovat stávající) infrastrukturu. Protože města začínají instalovat čím dál více technologií, nároky na zpracování a vyhodnocování dat budou růst.

Výměnou za cenné informace plynoucí z analýzy dat budou muset města prokazovat, že se získanými daty pracují v souladu se zákony a etickými pravidly. To bude vzhledem ke zvyšujícímu se počtu implementovaných technologií stěžejní. Už dnes ale ve městech vidíme různé senzory nebo dohledové systémy, které dokážou provádět analytiku přímo v koncových zařízeních. Díky tomu, že se získaná data nemusí posílat na vzdálený server, se zásadně zvyšuje důvěryhodnost takového systému.

Kyberbezpečnost zůstává hlavní prioritou

Nesmíme zapomenout, že chytré město nemusí být nutně městem bezpečným. Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu propojených technologií roste potřeba robustní kybernetické ochrany. Dosavadní sofistikované a koordinované kybernetické útoky ukázaly, že města v takovém případě často nemají plán, jak jim čelit. Úspěšný kybernetický útok na kriticky důležitá odvětví, jakým je například zdravotnictví, může mít fatální následky. Snižování takových rizik bude hlavní prioritou IT a datových ředitelů na městských úřadech.

Zpracování dat v koncovém zařízení dělá město chytřejším

Vzhledem k rostoucí digitalizaci měst roste také potřeba analyzovat sebraná data přímo v koncovém zařízení. Pokročilé funkce jako umělá inteligence nebo hluboké učení mohou být součástí koncového zařízení, což otevírá dveře skvělým možnostem. Například kamery instalované ke sledování silničního provozu dokážou nejen situaci monitorovat, ale také detekovat potenciálně nebezpečné povětrnostní podmínky a řidiče na ně rovnou upozornit.

Přesunout výpočetní výkon do koncového zařízení přináší další výhody: například menší nároky na šířku přenosového pásma, celkovou latenci systému, která je potřeba k analýze dat v reálném čase, nebo celkově větší důvěryhodnost.

Městská mobilita se zrychluje

Kvůli rostoucímu počtu aut (jak klasických, tak i elektrických) se stává zajištění hladkého provozu stále obtížnějším úkolem (a to i přesto, že v době pandemie intenzita dopravy výrazně poklesla). V návaznosti na to se setkáváme s novými chytrými řešeními pro parkování, ale také se systémy k počítání lidí v rámci řízení dopravy. Už dnes existují pilotní projekty, jako jsou inteligentní chodníky, které shromažďují údaje o chodcích, uživatelích invalidních vozíků, cyklistech a dalších, aby pomohly městu lépe plánovat jeho infrastrukturu (o tom, jak tato data shromažďuje město Brno, píšeme na straně 20). Adekvátně například modely patnáctiminutových měst, podle kterých by měly být základní služby vzdáleny maximálně 15 minut od domu každého obyvatele, vyžadují příslušné technologie.

Udržitelnost hraje klíčovou roli

Očekáváme, že zájem o životní prostředí bude nadále růst. A města se budou snažit být více zelenými. Extrémní povětrnostní podmínky, zvedající se hladiny řek a znečišťování ovzduší budou hlavními problémy s kterými budou města bojovat. Pokročilé technologie a různé senzorové kamery budou monitorovat a optimalizovat spotřebu energie a vody nebo řídit odpadové hospodářství.

Je důležité, aby každá část chytrého města měla udržitelný charakter. Toho lze docílit různě: počínaje využíváním lokálních zdrojů přes zefektivnění logistických cest až po využívání udržitelných materiálů. Ekologické cíle povedou k přechodu na „zelený internet věcí” (IoT), který ukazuje řadu řešení, jak může IoT pomoci například ke snižování uhlíkové stopy.