Umělá inteligence v chytrém městě: Od bezpečnosti k dopravě

Marek Pavlica

Prvotním a elementárním požadavkem na chytré město je, aby bylo bezpečné pro své obyvatele. Typickým příkladem inteligentního městského videodohledu je například automatické upozorňování na události v záběru – podezřelý shluk lidí na místě známém distribucí drog, situace, kdy opilí mladíci vlezou do městské kašny, nebo osoba dlouho postávající před zdí, na níž se často „podepisují“ sprejeři.

Pokročilejším (a také hojně diskutovaným) případem užití založeným na technologii umělé inteligence je pak technologie rozpoznávání tváře. Jak ve městech funguje? Kamery se softwarem pro face recognition (na bázi AI) automaticky identifikují tváře v záběru na veřejném prostranství, ukládají jejich obrázky a porovnávají je např. se seznamem hledaných osob. V Česku je v současné době systém face recognition nasazen u 145 speciálních kamer na Letišti Praha, které má ve správě ministerstvo vnitra.

Takzvaná „future proof“ instalace, tedy řešení připravené na budoucnost, ovšem počítá s kamerami jako s víceúčelovými senzory, jejichž použití se neomezuje jen na bezpečnost, ale bere v potaz i možnosti přidávat či měnit účel jejich použití.

Využití AI v řízení dopravy a parkování

Příkladem dalšího problému moderních měst, s nímž může AI pomoci, je parkování. Samozřejmě, se základním rozporem mezi počtem aut a počtem parkovacích míst AI neudělá nic – ale může pomoci s efektivnějším využitím těch parkovacích míst, která jsou k dispozici.

Jak by takový systém mohl vypadat? Především by měl varovat řidiče, pokud v jejich cílové oblasti žádné volné místo k parkování není. Pokud volné místo je, parkovací systém by k němu měl navigoval řidiče – a zajistit, že to místo skutečně bude volné, až k němu auto dorazí. Tím by se ušetřil čas řidičů, spálené palivo a tím životní prostředí – a uvolnily by se ulice ucpané řidiči, kteří hledají náhodně uvolněné místo.

AI je univerzální technologie, ale …

… případy použití jsou v tuto chvíli v oblasti smart city a videodohledu velmi specifické. Funkční řešení si již dnes lze vyzkoušet třeba v plzeňském areálu Smart City Polygon u Plzně, kde systémy pro management parkovacích míst na bázi AI již v testovacím provozu fungují. Dalším příkladem může být Software Automatic Incident Detection (AID) společnosti Citilog. Jedná se o dopravní aplikaci, která „kontroluje“ videa z kamer sledujících dopravu a automaticky identifikuje situace, o kterých by měl operátor kamerového systému vědět. Algoritmy hlubokého učení zde výrazně pomohly eliminovat falešné poplachy způsobené například stíny, odrazy světel vozů, mokrou vozovkou nebo změnou osvětlení v tunelu. Programátoři software vytrénovali s pomocí tisíců obrázků, shromážděných za více než 20 let provozu.

Zatímco v minulosti byla umělá inteligence spíše žhavým tématem spojeným s obavami i vysokým očekáváním, v roce 2020 jsou její prvky již běžnou součástí mnoha kamerových systémů – často aniž bychom o tom věděli. Obavy ze vzpoury strojů jsou však zatím zbytečné. Faktem totiž je, že některé tradiční videodohledové aplikace, pracující na základě „obyčejné“ pixelové analýzy – například rozpoznávání SPZ – mohou fungovat lépe než AI. Vše závisí na složitosti zadání a také kvalitě vstupní trénovací sady. Na další kapitoly využití potenciálu AI, např. autonomní auta napojená na inteligentní systém parkování, si tak budeme muset ještě chvíli počkat.